Finsko je země, která se nachází na severovýchodě Evropy. Tomu odpovídá i tamní podnebí, které je na většině území mírné severské. Na severu země, typicky v Laponsku, však převažuje subarktické podnebí. Jak to vypadá ve Finsku v létě a co obnáší nefalšovaná severská zima?
Skandinávský poloostrov je největší poloostrov v Evropě. Nachází se na severu Evropy a zaujímá rozlohu o výměře 774 000 Km2. Na Skandinávském poloostrově se nachází země Norsko a Švédsko, které obklopují vody Norského, Severního, Baltského a Barentsova moře. Pobřeží je členité s mnoha fjordy a ostrovy.
Dánsko je intenzivně osídlené a bylo po staletí odlesňováno, má však velmi členité mořské pobřeží. Proto zde nalezneme jen nepříliš pestrou suchozemskou faunu, zato zde sídlí nepřeberné množství mořských ptáků a pestrá mořská fauna. Dánsko je také významnou migrační branou mezi Skandinávií a zbytkem Evropy.
Původní lesní porosty byly zcela vymýceny v předchozích staletích, v současnosti pokrývají zhruba 10 % Dánska nově zalesněné plochy a cca 8 % tvoří rašeliniště a slatiniště. Většina krajiny je využívána pro rozvinuté zemědělství a pouze okolo pobřeží se zachovala původní flóra. V současnosti roste v Dánsku okolo 1500 druhů rostlin, keřů a stromů.
Finsko je po Švédsku druhou největší zemí v EU a je vyhlášené svým ohleduplným přístupem k životnímu prostředí. Díky chladnějšímu klimatu je zde sice poněkud chudší suchozemská fauna, ale zato zde žije mnoho druhů ptactva a pestré společenstvo mořských živočichů.
Přes 65 % rozlohy Finska pokrývají lesy, které na severu přechází přes tajgu až do tundry. Ve Finsku se také nachází velké množství jezer a různých druhů mokřadů a rašelinišť. Finsko má řadu přírodních parků a příroda je zde velmi respektována, místy však narazíte na poměrně bezohledný dřevařský průmysl.
Norsko je velmi rozlehlé a zasahuje do tří klimatických pásů, většina však leží v chladných oblastech a biodiverzita je zde proto nižší. Velmi pestré je zejména ptactvo, mořské ryby a bezobratlí.
Více než třetinu Norska pokrývá les, který na severu přechází do tundry. V Norsku se vyskytuje přibližně 2700 druhů vyšších rostlin a 2800 mechů a lišejníků. Na jihu nalezneme ještě středoevropskou vegetaci, zatímco dále na sever přechází postupně až do subarktické. Více než polovinu rozlohy Norska zabírají horská pohoří a navíc je zde silný vliv teplých proudů v Atlantiku, proto zde je distribuce klimatických regionů velmi nerovnoměrná.
Švédsko je na evropské poměry poměrně značně rozlehlé a méně osídlené, díky chladnějšímu klimatu však není suchozemská fauna příliš pestrá. V pobřežních oblastech žije množství druhů ryb a dalších vodních živočichů.
Více než polovinu rozlohy Švédska pokrývá les a vyskytuje se zde přes 2000 druhů rostlin. Díky poloze se zde vyskytují druhy od typicky středoevropských až po subarktické. Významnou součást flóry tvoří také mokřadní společenstva četných vrchovišť.
Island leží vysoko na severu a navíc je z velké části kamenitý či zaledněný, zdejší fauna je proto poměrně chudá. Mezi bohatší společenstva patří zejména ptáci, ryby a samozřejmě řada mořských i suchozemských bezobratlých.
Na rozdíl od Skandinávie je Island prakticky bez stromů. Většinu území tvoří mrazové pouště a tundra, vegetace se omezuje na trávy, byliny a lišejníky.
Původně byl Island podstatně lesnatější, díky osadníkům však bylo dřevo spotřebováno na otop a stavbu lodí. Lesy dnes pokrývají pouhá 2 % rozlohy ostrova. Existují snahy o zalesňování, dokonce probíhá i pokusné šlechtění odolných druhů stromů. Vysazují se především jehličnany, protože rychle rostou. Kromě vzácných stromů se zde poměrně hojně vyskytují zejména trpasličí polární vrby a břízy.