Co je typické pro Švédsko?
Švédsko, země tvrdého severu, Vikingů a polární záře? To jsou všechno klasické indicie, které s touto skandinávskou zemí většina z nás spojuje. Zdaleka tomu ovšem není jen tak. Švédsko také výrazným způsobem charakterizuje přístup k životnímu stylu.
Co Švéd, to sportovec
Aniž bychom se chtěli dopustit nějakých výrazných generalizací, většina z nich jsou vášnivý sportovci. Důkazem je nejen výrazně nižší podíl obézních osob v populaci, ve srovnání se zbytkem Evropské unie, ale také významné zastoupení Švédů na obrovském množství nejrůznějších sportovních pohárů, mistrovství a samozřejmě Olympijských hrách. Přestože populace Švédska činí ještě o více než milión méně, než jak je velká ta česká, tedy 9 milionů, i tak máme možnost vidět mnoho úspěšných švédských sportovců účastnit se šampionátů a závodů.
Českému sportovnímu divákovi se pravděpodobně vybaví hlavně lední hokej, dalším nesmírně oblíbeným kolektivním sportem je ovšem také innebandy neboli v češtině floorball. Floorbal obecně se ve Skandinávii těší velké popularitě, pravidelně se i ve skandinávských městech konají mistrovství světa v tomto sportu. Mezi výjimečně populární sporty patří i jogging, a to bez ohledu na aktuální počasí, dále pak také běžkování nebo cyklistika.
Kolo jako ekologický dopravní prostředek
Cyklistika je dalším fenoménem, který zvláštním způsobem určuje švédskou kulturu. Kolo je nejen prostředkem jak příjemně strávit volný čas sportem, je to zároveň i jeden z nejdůležitějších dopravních prostředků, který má většina Švédů. Převážně ve Švédských metropolích, jakými jsou třeba Göteborg, Mälmo, Stockholm nebo univerzitní město Uppsala, je kolo nepostradatelné.
Hromadná veřejná doprava tím nijak netratí, funguje jako hodinky a v častých a pravidelných intervalech, ovšem přesto kolo vyhrává na celé čáře. Každé město samozřejmě lemuje i řada parkovišť učených jedině pro kola a krádeže kol jsou tak minoritní záležitostí, že přivazování kola není nutné řešit.
Celý koncept jízdního kola jako dopravního prostředku se mj. odvíjí i od výjimečné pozornosti, která je ve Švédsku věnována životnímu prostředí. Snaha být maximálně šetrní k životnímu prostředí, být co nejméně závislí na neobnovitelných zdrojích a přeorientovávat se na zdroje obnovitelné patří mezi jedno z nejdůležitějších politik ve Švédsku.
Švédská imigrační politika
Co se týče rozprostření populace ve Švédsku, jednoznačně vede jih. Silnější populační osídlení na jihu Švédska nejprve pramenilo převážně z příznivějších podnebních podmínek. Zima na severu byla přeci jen obtížnější. V současnosti větší osídlení jihu určuje také širší a bohatší nabídka zaměstnání. Ve 20. století sever Švédska nezaměstnaností absolutně netrpěl, a to hlavně díky železné rudě, která byla hlavním zdrojem příjmů Švédska i jeho obyvatel. V současnosti se už těží míň, a to se podepsalo i na zaměstnanosti v severních regionech.
Dalším faktorem je imigrace. Většina imigrantů, kteří přišli do Švédska v posledních třiceti letech, se usadila hned na jihu Švédska, v Mälmo nebo Göteborgu, mj. i díky větší nabídce zaměstnání. Imigrační politika Švédska je velice přívětivá, emigrovat do Švédska není problém, pro obyvatele Evropské unie vůbec, ale není to složité ani pro obyvatele jiných zemí. Pokud v zemi získáte pracovní místo, v očích Švédského státu jste pro něj hlavně přínosem a přivítá vás s otevřenou náručí. Důvodem je mj. i statisticky stále snižující se porodnost ve Švédsku, takže příchod imigrantů je svým způsobem nutností, bez které se Švédsko do budoucna neobejde.
Průměrná švédská rodina nemá statisticky ani dvě děti, což je dlouhodobě neudržitelný stav. Na druhou stranu, je to trend spojující kompletně celou Evropskou unii.