Jak slaví Velikonoce ve Skandinávii?
Ve všech severských zemích patří Velikonoce k důležitým svátkům, protože ukončují chladné a tmavé zimní období. Řada místních si užívá jarního slunce při lyžování nebo procházkách. Velikonoční svátky spojují dohromady také rodiny, které se spolu snaží trávit co nejvíc času a dopřávají si spoustu dobrého jídla.
Švédsko
http://www.skandinavie.info/svedsko/
K hlavním tradicím v sekulárním Švédsku patří velikonoční vejce, která zdobí a používají jako dekorace na stůl. Další představují březové větve, které původně připomínaly Kristovo utrpení. Dnes je ve velkých vázách uvidíte rozmístěné po ulicích i každém domově, přizdobené barevným peřím.
Rodiny nemají ve zvyku chodit do kostela, jen spolu tráví čas a společně jedí. Hlavní chod, nazývaný Påskbord, se skládá z masových koulí, nakládaných ryb a vajec.
Největší zábavu si užívají děti. Převlékají se za čarodějnice, do starého a roztrhaného oblečení. Podobně jako o Halloweenu chodí od dveří ke dveřím a do kbelíků sbírají sladkosti výměnou za své kresby.
Právě sladkosti jsou tu velkou součástí Velikonoc. Vyrábí se od vajec až po králíky a kachny. Některé rodiny organizují hledání čokoládových vajíček pro své nejmenší děti.
Finsko
http://www.skandinavie.info/finsko/
I tady chodí na dveře klepat malé čarodějnice. Na oplátku za darované sladkosti vyhání z domovů zlé duchy. Proti zlým čarodějnicím zapalují Finové velké ohně, kterými je daleko drží v zálivech.
Jako symbol Velikonoc tu kromě březových větví slouží čerstvě vypěstovaná tráva, do níž děti aranžují malovaná vajíčka, a vázy se žlutými narcisy. Mezi pochutinami zastává výrazné místo dezert mämmi, který buď milujete, nebo nesnášíte. Tmavě hnědý puding vyrobený z žitné mouky má dost nevábný vzhled.
Dánsko
http://www.skandinavie.info/dansko/
Tady děti posílají zvláštní, často složité dopisy ve tvaru sněhových vloček. Příjemce musí hádat autora a pokud neuhodne, obdaruje ho čokoládovým vejcem (a naopak).
V této křesťansky založené zemi jsou v období Velikonoc zavřené školy a většina lidí nepracuje. Rádi tráví toto období ve svých domovech, které zdobí do žluté barvy. Pořádají velké hostiny pro širokou rodinu, které v sobě spojují oběd a večeři (a někdy i snídani).
Kromě zdobení vyfouknutých skořápek vajec pořádá mnoho Dánovů závody v hodu dalekém vařenými vejci.
Norsko
http://www.skandinavie.info/norsko/
V Norsku se o těchto svátcích soustředí na příchod jara. Tradičně pochodují na vrcholky hor, kde po východu slunce pozorují počasí, které předznamenává vývoj léta. S sebou si na svačinou berou čokoládové sušenky a pomeranče.
I tady patří k hlavním symbolům vejce a kuřata. Místo slepičích vajec ale téměř úplně nahradila ta čokoládová. Pro děti se tu také pořádá hledání vajec.
V Norsku si našla místo i nezvyklá tradice s názvem Påskekrim, kdy si lidé během svátků čtou detektivní příběhy. Čím víc, tím lépe.
Island
http://www.skandinavie.info/island/
O velikončních svátcích má většina obchodů i státních institucí zavřeno. Na určité dny mají navíc nařízené zavřít i kavárny a diskotéky, proto je lepší si to zjistit dopředu. Pobavit se ale můžete v městečku Ísafjörður na hudebním festivalu, který je zdarma.
Nejvýraznější jsou na Islandu čokoládová vejce. Začínají se vyrábět už po skončení Vánoc. Jsou ozdobená dětskými postavičkami nebo nadýchanými kuřaty a uvnitř mají další sladkosti. Vyrábí se jich několikanásobně víc, než je obyvatel Islandu.