Norské osobnosti

Věda

Mezi světoznámá jména bezesporu patří badatelé a také dobrodruzi Fridjof Nansen a Thor Heyerdahl. Nansen svými expedicemi položil základy moderního polárního výzkumu, později se intenzivně věnoval zoologii a oceánografii a nemalé úspěchy zaznamenal i jako diplomat při vzniku samostatného Norska v letech 1905-1906. Thor Heyerdahl byl především etnograf a věnoval se také botanice a zoologii, proslul však především svými plavbami na vorech Kon-tiki a Raa. Z dalších osobností stojí za zmínku Kristian Olaf Birkeland, který proslul zejména výzkumem polárních září a za svůj výzkum byl sedmkrát nominován na Nobelovu cenu. Mezi ženami proslula ve vědě Ellen Gleditsch, která se věnovala farmacii a později společně s Marie Curie zkoumala radioaktivitu.

Literatura

Norská literatura dosáhla většího věhlasu až na přelomu 19. a 20. století, byť existují i velmi staré literární pozůstatky. Za literaturu obdrželi Nobelovu cenu autoři Bjørnstjerne Bjørnson, Knut Hamsun a Sigrid Undset. Většího mezinárodního uznání však dosáhl zejména skladatel Henrik Ibsen. Z dalších autorů byli významní Jonas Lie a Alexander Kielland, z moderních autorů potom především Jostein Gaarder, Erik Fosnes Hansen a Åsne Seierstad. V současnosti dosáhl světového věhlasu také autor detektivek Jo Nesbø.

Malířství

Norské umění bylo velmi dlouho ovlivněno německými, holandskými a dánskými umělci, samostatná norská tvorba začala vznikat až během obrození v 19. století. Prvním průkopníkem norského stylu byl krajinář Johan Christian Dahl. V počátcích norského malířství vynikly také ženy, krajinářka Kitty Kielland a impresionistka Harriet Backer. Mezi významné malíře dále patřili Frits Thaulow, Christian Krohg, Edvard Munch a Harald Sohlberg.

Hudba

Mezi skladateli dosáhli věhlasu zejména romantik Edvard Grieg a moderní skladby Arne Nordheim. V klasické hudbě vyniká především přední světový pianista Leif Ove Andsnes a dále uznávaný cellista Truls Mørk. Norsko poměrně vyniká v jazzové tvorbě, mezi známé umělce patří jména jako Jan Garbarek, Mari Boine, Arild Andersen a Bugge Wesseltoft. Z jazzových kapel jsou známé například Supersilent, Jaga Jazzist a Wibutee. Silná je také folková tradice a známá jména jsou Andrea Een, Olav Jørgen Hegge, Vidar Lande a Annbjørg Lien či folková kapela Hardanger fiddlers. Samostatnou kapitolou je potom norský black metal, který je zde v rozpuku od počátku 90. let. Mezi známé kapely patří například Mayhem, Burzum, Immortal, Satyricon, Darkthrone, Arcturus a řada dalších. Odvrácenou stranou této tvorby je řada případů žhářství kostelů a několik prokázaných sebevražd a vražd v důsledku satanistických kultů.

Film

Norský film se dočkal prvního uznání až v roce 1959, kdy byl film Devět životů od Arne Skouena nominován na Oskara. Velkým mezinárodním úspěchem byl až film Stopař od Nilse Gaupa, který vypráví o životě Laponců. Mezi moderními režiséry jsou známá jména Knut Erik Jensen, Erik Skjoldbjaerg, Ole Mads Sirks Vevle a Erik Poppe.

Sport

Norsko má silnou sportovní tradici, Olympijských her se účastní již od roku 1900 a dvakrát hostilo Zimní olympijské hry – v roce 1952 v Oslu a v roce 1994 v Lillehammeru. V Norsku je velmi populární fotbal, nicméně výsledky ve světovém měřítku příliš oslnivé nejsou. Z fotbalistů jsou známí například Brede Hangeland, Steffen Iversen a Bjørn Wirkola. Tradičně jsou Norové silní v biatlonu, kde se proslavili Tora Berger, Ole Einar Bjørndalen, Henrik L'Abée-Lund či Emil Hegle Svendsen. Tradiční je také běhu na lyžích, ve kterém vynikají například Bjørn Dæhlie, Thorleif Haug, Astrid Jacobsen a Heidi Weng.