Jako křestní jména se často využívají jména bohů nebo náznaky výrazů jako "mědvěd", "bůh" nebo "kámen". Příjmení ve Skandinávii se běžně tvoří jako tzv. patronyma - ke jménu otce se přidá koncovka -son pokud se jedná o syna nebo -dóttir pokud se jedná o dceru. Konečné příjmení poté vypadá například takto Gustaffson/Gustaffdóttir.
Historie Dánska se začala psát okolo 12 tisíc let před naším letopočtem, kdy skončila poslední doba ledová. Původně trvale zaledněné oblasti byly postupně znovu zalidněny.
Kuchyně v Dánsku vychází z kvalitních místních zdrojů a jedná se především o směs pečiva, zeleniny, vepřového a plodů moře. Dánové mají vysoce kvalitní potraviny, většinou z vlastní produkce. Zemědělství je uzpůsobeno poněkud vlhčímu a studenějšímu klimatu. Dánsko je největším producentem vepřového na světě, dále se zde pěstují obiloviny, brambory a zelenina. Z ryb patří mezi oblíbené slaneček, losos, platýz, úhoř a dále se získávají krevety, různé druhy mušlí a kaviár. Vyhlášené je také dánské pečivo, sýry a marcipán.
Dánsko je sociálně velmi rozvinutý stát, který má nejvyšší rovnost obyvatel na světě. V praxi to znamená to, že zde existuje minimum diskriminace. Dánsko je také vysoce kulturní země s velmi dlouhou tradicí a řadou významných osobností. Mezi zajímavá světová prvenství v „toleranci“ patří legalizace pornografie v roce 1969 a v roce 1989 povolili registrované partnerství.
Dánsko je nejstarším existujícím královstvím, které svou tradici datuje až do dob Vikingů. Existuje zde také déle než 1000 let budovaná kulturní tradice. Řada významných památek se nachází v Kodani, ale muzea, galerie, divadla, hrady, kostely a kláštery naleznete téměř ve všech větších městech. Navštívit také můžete různé botanické zahrady a zoo. Zlatým hřebem jsou potom zábavní parky Legoland a Tivoli. V Legolandu však počítejte se vstupným až 350 Dkk a v Tivoli zhruba 150 Dkk.
Z Dánska pochází řada významných osobností, mezi přední patří například Tycho Brahe, Niels Bohr či Hans Christian Andersen. Mezi osobnostmi najdeme řadu významných vědců, umělců i sportovců.
V osobnostech Finska nenalezneme oslnivá jména ve vědě, malířství či sochařství, ale světově uznávaný je například spisovatel Mika Waltari. Mezi známá jména patří také závodníci Miki Häkkinen, Kimi Räikkönen a Tommi Mäkinen. V hudbě dosáhli značných úspěchů například Tarja Turunen či hudební skupiny Apocalyptica a Nightwish.
Finsko patří mezi ekonomicky i sociálně nejvyspělejší státy na světě, přestože většina rozvoje nastala až ve 20. století. Bylo také první zemí na světě, která představila neomezené volební právo pro ženy a vzdělávací systém patří mezi světovou špičku. Finsko je řazeno mezi nejmírumilovnější, nejtolerantnější a nejvíce rozvinuté státy světa.
Z počátků osídlení a později i z období Vikingů pochází pouze omezené množství historických předmětů a památek. Na rozdíl od zbytku Skandinávie nebylo Finsko součástí vikingského světa ani nebylo jednotným královstvím. I po ovládnutí Švédskem bylo velmi chudé, řídce osídlené a téměř neustále ve válce. Proto zde nenajdeme velké množství historických památek, v podstatě se omezují pouze na hrady a historická centra měst. Větší rozmach finské národní identity a tím i literatury a umění nastal až v průběhu 19. a počátku 20. století. Mezi světově známé osobnosti finské kultury patří například spisovatel Mika Waltari, architekt Alvar Aalto, skladatel Magnus Lindberg, zpěvačka Tarja Turunen či metalové kapely Apocalyptica a Nightwish.
Finská kuchyně si potrpí na kvalitní a čerstvé suroviny, díky horším klimatickým podmínkám však není příliš pestrá. Její silnou stránkou je však jednoduchost a vyváženost. Ze surovin se často používají obiloviny, různé maso, ryby, brukvovitá zelenina (zejména tuřín) a lesní plody. Ve finské kuchyni také najdete mnoho prvků švédské kuchyně a ruské kuchyně.
Osídlení Finska započalo již před 12 tisíci lety, obdobně jako ve zbytku Skandinávie. Dějiny Finska jsou poznamenány téměř neustálou nadvládou Švédska a později Ruska. Po staletích téměř neustálých válek a represí se nakonec Finsko osamostatnilo a ve 20. století se stalo ekonomicky i sociálně silným demokratickým státem.
Norské dějiny začínají příchodem osadníků přibližně před 12 tisíci lety. Dobu vikingských výbojů a expanze do Ruska i Evropy později vystřídala staletí dánské a švédské nadvlády. Nakonec se však Norsko opět osamostatnilo a dnes patří mezi ekonomicky i sociálně nejrozvinutější státy světa.
Norská kuchyně je s ohledem na surovinové zdroje spíše jednodušší, ale zato využívá kvalitní suroviny. Typickou součástí jídla jsou ryby, skopové, hovězí a na severu také sobí maso. Nejčastější přílohou jsou brambory s koprem, dále také kapusta, tuřín a další zelenina.
Norsko patří mezi ekonomicky a sociálně nejvyspělejší země světa, je také známé svým liberálním přístupem. Patří mezi první země, které začaly uznávat práva žen a později také homosexuálů. Norská kultura má poměrně dlouhou tradici, kromě Vikingů se však do světového povědomí zapsala až koncem 19. a v průběhu 20. století.
Ranné kulturní památky pochází z období Vikingů, ať již se jedná o archeologické pozůstatky či runové kameny. Norská architektura byla a je z velké části založena na stavbě ze dřeva, což je bohužel není ideální pro dochování historických staveb. Teprve s nástupem křesťanství se začalo stavět i z kamene, pozoruhodná je například katedrála v Trondheimu. V celém Norsku je také řada historických dřevěných kostelů, některé jsou staré i mnoho staletí. Literatura sice vznikala již od počátků křesťanství, jednalo se však spíše o ojedinělá díla. Z novodobějších autorů jsou významní například Bjørnstjerne Bjørnson, Knut Hamsun a Sigrid Undset. Hudba se tradičně těší oblibě, zejména jazz a folková tvorba. Jako u všech skandinávských zemí je i v Norsku velmi oblíbený metal. Ze známých kapel se jedná například o Dimmu Borgir, Darkthrone, Mayhem či Burzum.
Ze světově známých jmen proslavili Norsko zejména dobrodruzi Fridjof Nansen a Thor Heyerdahl, dramatik Henrik Ibsen a v poslední době autor detektivek Jo Nesbø.
Dějiny Švédska začínají již před téměř 12 tisíci lety, kdy do čerstvě odledněných území dorazili první osadníci. Po přelomu letopočtu začalo období bezmála dvou tisíciletí výbojů, které přinesly řadu majetkových i územních zisků. Nakonec však Švédské království o většinu historických držav přišlo a v 19. století se stalo přísně neutrálním, což dodržuje dodnes. Stále se však jedná o ekonomicky i sociálně výjimečně vyspělou zemi.
Švédové si potrpí na kvalitní potraviny z místní produkce. Mezi oblíbené druhy potravin patří kvalitní pečivo, mléčné výrobky, tuřín, zelí, brambory, zvěřina a samozřejmě všemožné plody moře. Dříve měla švédská kuchyně nedobrou pověst, ale v současnosti je poměrně pestrá a chutná. Světově známé jsou zejména švédské stoly.
Švédsko je vysoce ekonomicky a sociálně vyspělý stát, který je známý také svou liberálností. Švédové byli jedni z prvních propagátorů „sexuální revoluce“ v 70. letech a později se proslavili také otevřenými postoji k homosexualitě. Švédská kultura je zajímavá, nicméně kromě literatury, sochařství a architektury se omezuje zejména na 20. století.
Starší švédská kultura se týká zejména architektury, sochařství a literatury. Na území Švédska se nachází řada zajímavých staveb, od románských až po moderní. Již z prehistorických dob pochází některé rytiny a sochy, za dob Vikingů se potom rozšířily i runové kameny. Ve Švédsku lze také v muzeích obdivovat řadu evropských uměleckých děl, která Švédové získali během četných válek. Dodnes mají v držení také nemálo českých uměleckých děl. Muzea jsou většinou zdarma, ale v některých případech se platí.
Mezi významnými osobnostmi Švédska najdeme takové vědecké velikány jako byli Carl Linné, Anders Celsius či Alfred Nobel.
Island zůstával velmi dlouho zcela bez osídlení, první osadníci dorazili až v 9. století. Původní samospráva osadníků byla časem nahrazena nadvládou Norska a Dánska, která přetrvala až do 20. století, kdy se Island stal samostatnou republikou.
Původní islandská kuchyně je poměrně jednoduchá, nicméně v současnosti byla z velké části nahrazena moderním stylem vaření. Důraz je kladen zejména na kvalitní suroviny, nejčastěji se používají ryby, skopové a mléčné výrobky.
Island je poměrně liberální a vysoce rozvinutou zemí, přestože jeho ekonomika je v poněkud nejistém stavu. Technologicky i kulturně je Island velmi vyspělý. Díky dlouhým zimám zde má silnou tradici zejména literatura, ale oblíbené jsou i další kulturní činnosti a sport. Vlády se na Islandu účastní až překvapivé množství žen i na nejvyšších místech.
Z vikingských památek se zachovaly zejména menší archeologické nálezy, ze středověku také pochází řada islandských ság. Architektonické památky jsou většinou až z 18. století, protože dříve se stavělo téměř výhradně ze dřeva a z drnů a stavby neměly velkou životnost. Mezi tradiční rukodělnou tvorbu patří zejména tkaní, stříbrotepectví a vyřezávání ze dřeva. Sochařství a malířství v dnešním pojetí se rozvíjelo až od 19. století. Naopak na velmi vysoké úrovni je islandská literatura, mezi známé autory patří například Halldór Laxness, Guðmundur Kamban, Tómas Guðmundsson či Davíð Stefánsson. Vážnosti se těší také folková hudba, orchestr, divadlo a opera.
Jednou z nejvýznamnějších osobností je jediná demokraticky zvolená prezidentka Vigdís Finnbogadóttir. Z vědců byli významní zejména Haraldur Sigurðsson a Thorbergur Thorvaldson. Mezinárodního uznání v literatuře dosáhli Arnaldur Indriðason a Halldór Laxness.